země Spojeného království ... veň jediná z jeho tří zemí a jedné provincie, která nemá žádnou autonomii ani samosprávu. Zahrnuje jižní dvě třetiny ostrova Velká Británie. Na severu hraničí se Skotskem, na zápa...
 

Anglie
England (anglicky)
vlajka

znak
Geografie


Poloha

Hlavní městoLondýn
Rozloha130 395 km²
Nejvyšší bodScafell Pike (978 m n. m.)
Časové pásmo+0
Poloha
Geodata (OSM)OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel53 012 456
Hustota zalidnění407 ob. / km²
Jazykangličtina (de facto)
kornština (regionální)
Národnostní složení85,5 % běloši, 7,7 % Asiaté, 3,4 % černoši, 2,2 % smíšené, 1 % ostatní
Náboženstvíkřesťanství 59%,
bez vyznání 25%,
islám 5%,
hinduismus 1,5%,
sikhismus 0,8%,
Státní útvar
Státní zřízeníkonstituční monarchie
Vznik1066 (Vilém I. Dobyvatel korunován králem Anglie)
KrálovnaAlžběta II.
Měnalibra šterlinků (GBP)
Mezinárodní identifikace
Telefonní předvolba+44
Národní TLD.uk

Anglie je největší a nejlidnatější země Spojeného království Velké Británie a Severního Irska a zároveň jediná z jeho tří zemí a jedné provincie, která nemá žádnou autonomii ani samosprávu. Zahrnuje jižní dvě třetiny ostrova Velká Británie. Na severu hraničí se Skotskem, na západě pak s Walesem, jinak ji obklopuje moře.

Anglie je pojmenována podle Anglů („Angle-Land“),[1] jednoho z řady germánských kmenů, původem pravděpodobně ze severního Německa, které se v Anglii usadili v 5. a 6. století. Původně rozdělená Anglie se v 10. století sjednotila jako Anglické království, k němuž byl později (formálně až roku 1536) připojen i sousední Wales, přičemž Anglie zůstávala nadále jádrem a mocenským centrem tohoto státu. Od roku 1603 je Anglické království v personální unii se Skotským královstvím. Do roku 1707 bylo Anglické království samostatné, poté bylo začleněno do soustátí Spojeného království Velké Británie. Metropolí Anglie a jejím největším městem je Londýn, jenž je současně metropolí Spojeného království.

Jako Anglie se často nesprávně označuje celé Spojené království. Od roku 2002 v Anglii působí federalistická strana Angličtí demokraté (English Democrats Party), usilující o vznik samostatného autonomního anglického parlamentu s minimálně obdobnými kompetencemi, jako má současný skotský parlament.

Dějiny

Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny Anglie.

Území Anglie bylo osídleno již v prehistorickém období, kdy vznikl např. monumentální komplex Stonehenge. Po roce 43 za vlády císaře Claudia ovládla Anglii, Wales a větší část nížin Skotska Římská říše. Panování Římanů trvalo zhruba do roku 410. Později získali kontrolu nad Anglií Anglosasové a v období okolo roku 800 se ostrov stal terčem nájezdů Vikingů. Roku 1066 zvítězil v bitvě u Hastingsu Vilém Dobyvatel a Anglii ovládli Normané.

Po roce 1154 se u moci postupně vystřídalo několik královských dynastií: Plantagenetové (1154–1485), Tudorovci (1485–1603), Stuartovci (1603–1649). Po období Anglické republiky včetně tzv. Protektorátu (1649–1660) byla obnovena vláda Stuartovců trvající do tzv. Slavné revoluce v roce 1688, po které nastoupil v roce 1689 na trůn Vilém Oranžský.

V roce 1707 se Anglie spojila se Skotskem a její pozdější dějiny jsou již součástí dějin Spojeného království.

Správní členění

Podrobnější informace naleznete v článku Správní členění Anglie.

Původně byla nejvyšším článkem anglického správního systému hrabství. Toto členění navázalo na staré celky z doby před sjednocením Anglie, například království jako byly Essex či Sussex; vévodství, jakými byly Yorkshire, Cornwall či Lancashire, nebo pouze panství daná nějakému šlechtici, což je například případ Berkshiru. Do roku 1867 se hrabství členila na malé celky nazývané setniny (anglicky hundred).

Tato hrabství stále existují jako tradiční hrabství. Z mnoha důvodů však byla tato hrabství v mnoha částech Anglie silně pozměněna nebo zrušena jako administrativní celky.

Fakt, že hrabství byla tak malá, mělo za následek, že zde neexistovala žádná regionální vláda schopná koordinovat spolupráci na regionální úrovni. To byl především případ metropolitních oblastí obklopujících města, protože hranice hrabství byla určena už několik století před průmyslovou revolucí a masovou urbanizací Anglie. Řešením byl vznik metropolitních hrabství, která byla později zrušena, a s několika hrabstvími rozdělena do celků zvaných unitary authority, spojujících správu na úrovni hrabství a distriktů.

Hrabství a unitary authority se dál seskupují do regionů, existujících od roku 1994. Velký Londýn má zvláštní postavení a je jediným regionem, který má zastupitelstvo a starostu voleného v přímých volbách. Londýn se dále člení na 32 obvodů, přičemž Corporation of London zůstává i nadále zastupitelstvem Londýnské City.

Vedle Velkého Londýna jsou dalšími regiony:

S výjimkou Londýna mají regiony málo kompetencí a nemají volené představitele; regionální správa je v rukách nevolených zastupitelstev.

Geografie

Satelitní snímek Anglie a Walesu

Anglie zahrnuje dvě třetiny ostrova Velká Británie, centrální a jižní, a několik přilehlých ostrovů, z nichž největší je ostrov Wight. Na severu hraničí se Skotskem, na západě s Walesem. Je blíž kontinentální Evropě než kterákoliv jiná část Británie. Od Francie ji odděluje jen 38 km široká mořská úžina.

V Anglii převažují nížiny, na severu je pak hornatější s řetězem nízkých hor, Pennines, rozdělující severní a střední Anglii na východní a západní část. Západně od těchto hor se nachází oblast Lake District se stejnojmenným národním parkem a také s nejvyšší horou Anglie Scafell Pike. Východně se rozkládá plochá, nížinatá bažinatá krajina, která byla z velké části vysušena pro zemědělské využití.

Nejdelší řekou protékající Anglií je Severn (354 km), zároveň nejdelší řeka ve Spojeném království. Další významné anglické řeky jsou Temže (346 km), Trent (274 km), Great Ouse (230 km), Avona (154 km), Tyne (118 km) a Mersey (109 km).

Města

Liverpool

Abecední seznam největších anglických měst:

Obyvatelstvo

Anglie je nejlidnatější, nejhustěji zalidněnou, nejvíce urbanizovanou a etnicky nejrozmanitější zemí Spojeného království.

Žije zde 53 milionů obyvatel, což je 84 % obyvatel celého Spojeného království.

Při sčítání obyvatel v roce 2011 bylo etnické složení Anglie následující:

  • 85,5 % – běloši (79,8 % bílí Britové, 1,0 % bílí Irové, 0,1 % cikáni a Irští Travellers, 4,6 % jiní běloši)
  • 3,5 % černoši (1,8 % – Afričané; 1,1 % Karibští černoši; 0,5 % jiní černoši)
  • 2,0 % – míšenci
  • 1,0 % – ostatní (0,4 % Arabové, 0,6 % další skupiny)

Náboženství

Při sčítání lidu v roce 2011 uvedlo 59,4% obyvatel Anglie své náboženství jako křesťanské, 24,7% obyvatel bylo bez vyznání, 5% byli muslimové (podrobněji v tabulce).[2]

Křesťanství je nejrozšířenější náboženství v Anglii již od raného středověku. Po rozkolu vyvolaném Jindřichem VIII. roku 1534 došlo ke vzniku samostatné anglikánské církve, která je oddělena od římskokatolické církve a považuje se za katolickou i protestantskou; je nejrozšířenější křesťanskou církví v Anglii. Mnohé objekty patřící anglikánské církvi jsou historické budovy značného architektonického významu, například Westminsterské opatství, Yorská katedrála, Durhamská katedrála a Salisburská katedrála.

Druhou nejrozšířenější církví je římskokatolická církev. Z Anglie byl také ve 12. století papež Hadrián IV. Třetí nejrozšířenější je protestantismus; k protestantům se řadí i baptisté, kvakeři, kongregacionalisté nebo unitáři.

Patronem Anglie je svatý Jiří; symbolicky ho připomíná i kříž na anglické vlajce.

Zejména od padesátých let 20. století se v Anglii díky imigraci z bývalých britských kolonií šířila i další náboženství, především islám.

Náboženství
Populace  % populace
Křesťanství 31,479,876 59.4
Islám 2,660,116 5.0
Hinduismus 806,199 1.5
Sikhismus 420,196 0.8
Judaismus 261,282 0.5
Buddhismus 238,626 0.4
Jiné náboženství 227,825 0.4
Bez vyznání 13,114,232 24.7
Neuvedeno 3,804,104 7.2

Sport

Sport je významnou součástí životního stylu Angličanů. Mezi sporty, které pocházející z Anglie nebo tam byly kodifikovány do nynější podoby, patří fotbal, kriket, ragby, tenis, box, badminton, squash, pozemní hokej, stolní tenis. Oblíbený je i golf a dostihové sporty a také hry jako kulečník, bowling nebo šipky.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku England na anglické Wikipedii.

  1. The Hutchinson Ilustrated Encyclopedia of British History, Oxford 1995, s. 126, ISBN 1-85986-257-8.
  2. webarchive.nationalarchives.gov.uk [online]. [cit. 2021-10-11]. Dostupné online. 

Literatura

  • Všeobecná encyklopedie v osmi svazcích. Díl 1, a/b. 1. vyd. Praha: Diderot, 1999. 518 s. ISBN 80-902555-3-1. S. 150, 151. 

Související články

Externí odkazy





  Go to top  

This article is issued from web site Wikipedia. The original article may be a bit shortened or modified. Some links may have been modified. The text is licensed under "Creative Commons - Attribution - Sharealike" [1] and some of the text can also be licensed under the terms of the "GNU Free Documentation License" [2]. Additional terms may apply for the media files. By using this site, you agree to our Legal pages [3] [4] [5] [6] [7]. Web links: [1] [2]