korupce ... arakterizována zpronevěrou veřejných prostředků a drobnou korupcí zahrnující veřejné činitele na všech úrovních a také rozšířený systém politického patronátu. Korupce elit v Uga...

Korupce v Ugandě je charakterizována zpronevěrou veřejných prostředků a drobnou korupcí zahrnující veřejné činitele na všech úrovních a také rozšířený systém politického patronátu.[1] Korupce elit v Ugandě probíhá zejména prostřednictvím systému patronátu a zhoršila se díky přísunu zahraniční pomoci. Zahraniční pomoc poskytuje vládě velké množství zdrojů, které přispívají ke korupčnímu prostředí v zemi.[2] Další příležitostí ke korupci je zadávání veřejných zakázek kvůli nedostatečné transparentnosti transakcí.

Pozadí korupce v Ugandě

Dlouholetou tradicí v Ugandě je proces předávání dárku výměnou za něco. V minulosti byla tato praxe standardem a nebyla považována za nezákonnou. Tato tradice patronátu, která byla ústředním bodem ugandské politiky, je hluboce zakořeněná a není možné ji jednoduše odstranit. Také privatizace státního majetku je v autoritářském režimu kontroverzní strategií, neboť má tendenci negativně ovlivňovat již tak napjaté vztahy a distribuce veřejného bohatství do vnitřního okruhu diktátora.[3]

Korupce v nezávislé Ugandě

Korupce není v Ugandě novou záležitostí. V ugandské historii existuje dlouhá tradice tohoto problému.

Režim Idiho Amina

Uganda pod vládou Idiho Amina byla velmi represivním režimem. Jeho vojenské jednotky byly agresivní a zabíjely lidi v případě podezření, že se dotyční stavěli proti režimu. To vedlo během sedmiletého působení ke smrti přibližně 100 000 lidí.[4] Během jeho režimu Amin převzal většinu podniků, které byly provozovány jiným etnikem. Tyto společnosti byly poté dány do správy jeho blízkým podporovatelům. Mnoho podniků v zemi začalo ukončovat svou činnosti kvůli nedostatku zkušeností a znalostí, které měli jejich noví správci. Všechny oblasti společnosti byly špatně řízeny. Uganda se pod vládou Amina brzy stala známá svou kulturou přežití, ve které se stala ústředním aspektem korupce.[5] Mnoho lidí také opustilo legální ekonomiku a uchýlilo se do ilegality.

Národní hnutí odporu

Když se v Ugandě dostala k moci strana Národní hnutí odporu (NRM) vedená Yowerim Musevenim, byla postavena před nutnost reformovat vládní systém v zemi. Museveni musel také přesvědčit lidi, aby se opět zabývali legální formou ekonomiky, protože černý trh a další formy nelegální ekonomiky byly během předchozího režimu velmi rozšířené.[5] Museveni přijal zákony a program o deseti bodech, které měly pomoci skoncovat s korupcí v zemi.[6] I přesto, že se Museveni pokusil reformovat vládu, měla jeho snaha jen malý dopad na zastavení korupce v Ugandě.

Zahraniční pomoc

Zahraniční pomoc přispěla ke zvýšení korupce v Ugandě, kvůli velkému množství zdrojů, které byly do země poslány. Zahraniční dárci se pokusili liberalizovat ugandskou ekonomiku, aby se tak pokusili zabránit korupci. Světová banka a Mezinárodní měnový fond poskytly Ugandě pomoc prostřednictvím Programů strukturálních úprav. Tyto programy povzbudily Ugandu k decentralizaci a privatizaci. Privatizace však byla zahájena netransparentním způsobem, který vládním úředníkům umožnil získat státní aktiva.[2]

Dynamika korupce

Existuje několik oblastí s vysokým rizikem korupce, jako je policie, soudnictví a udílení veřejných zakázek. Podniky jsou obzvláště zranitelné při ucházení se o veřejné zakázky, protože procesy jsou často netransparentní a úředníci pro veřejné zakázky požadují hotovostní platby mimo záznam.[1]

Protikorupční úsilí

Úředníci se i nadále zapojují do korupčních praktik navzdory zákonům a institucionálním nástrojům, které jsou zavedeny k prevenci a trestání korupce.[1] Ve snaze bojovat proti korupci vytvořil Yoweri Museveni nové instituce na místní a národní úrovni. Dárci byli do Ugandy přilákáni snahou o reformy a zastavení korupce. Zahraniční dárci začali do země posílat podmíněnou pomoc s potřebnými reformami.[5]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Corruption in Uganda na anglické Wikipedii.

  1. 1 2 3 Uganda Show All. web.archive.org [online]. 2015-07-14 [cit. 2021-09-07]. Dostupné online. 
  2. 1 2 TANGRI, Roger; MWENDA, Andrew M. Elite Corruption and Politics in Uganda. Commonwealth & Comparative Politics. 2008-04-01, roč. 46, čís. 2, s. 177–194. Dostupné online [cit. 2021-09-07]. ISSN 1466-2043. DOI 10.1080/14662040802005336. 
  3. Dvorak, J. (2018) The politics of corruption in dictatorships by Vineeta Yadav and Bumba Mukherjee, Democratization, 25:5, 947–948 Dostupné online
  4. ULLMAN, Richard H. Human Rights and Economic Power: The United States versus Idi Amin. Foreign Affairs. 1978, roč. 56, čís. 3, s. 529–543. Dostupné online [cit. 2021-09-07]. ISSN 0015-7120. DOI 10.2307/20039917. 
  5. 1 2 3 FLANARY, Rachel; WATT, David. The state of corruption: A case study of Uganda. Third World Quarterly. 1999-06-01, roč. 20, čís. 3, s. 515–536. Dostupné online [cit. 2021-09-07]. ISSN 0143-6597. DOI 10.1080/01436599913668. 
  6. HEIDENHEIMER, Arnold J.; JOHNSTON, Michael. Political Corruption: Concepts and Contexts. [s.l.]: Transaction Publishers 987 s. Dostupné online. ISBN 978-1-4128-1389-1. (anglicky) Google-Books-ID: 49y50pzjAzAC. 




  Go to top  

This article is issued from web site Wikipedia. The original article may be a bit shortened or modified. Some links may have been modified. The text is licensed under "Creative Commons - Attribution - Sharealike" [1] and some of the text can also be licensed under the terms of the "GNU Free Documentation License" [2]. Additional terms may apply for the media files. By using this site, you agree to our Legal pages [3] [4] [5] [6] [7]. Web links: [1] [2]