kuchyně japonského města Nagoja a okolí ... a rozdílným druhům zeleniny a jiných ingrediencí má nagojská kuchyně unikátní vlastnosti. Ačkoli mnoho pokrmů bylo odvozeno od tamních tradic, figurují zde vlivy zahraničních kuchyní...

Nagojská kuchyně (名古屋めし, Nagoja meši) je kuchyně japonského města Nagoja a přilehlého regionu. V důsledku kulturních a klimatických rozdílů, rozdílné historii kontaktu s ostatními regiony a rozdílným druhům zeleniny a jiných ingrediencí má nagojská kuchyně unikátní vlastnosti. Ačkoli mnoho pokrmů bylo odvozeno od tamních tradic, figurují zde vlivy zahraničních kuchyní, jmenovitě italské, tchajwanské, indické a čínské.

Nagojská jídla jsou obvykle dochucována pomocí mame miso nebo sójové omáčky tamari (produkované převážně v oblasti Čúbu), které jim propůjčují výraznou chuť.

Tradiční ingrediencí je kóčin, odrůda kuřete; mezi speciality patří krevety.

Stále významnější součástí nagojské kuchyně se stávají recepty inspirované zahraničními pokrmy, např. různé lokální variace na špagety a „tchajwanské“ nudle.

Místní pokrmy zahrnují:

  • Tebasaki: kuřecí křídla marinovaná ve sladké omáčce se sezamovými semínky, v podstatě druh jakitori.[1] [2]
  • Kišimen: ploché udon nudle s kluzkou texturou, namočené v lehké polévce ze sojové omáčky a ochucené např. pórkem.[1] Konzumován je studený i teplý.
  • Červené miso: různé pokrmy využívající červené miso, např. miso kacu (vepřový řízek ve sladké miso zálivce)[1] [2] , miso nikomi udon (tvrdé udon nudle dušené v miso polévce)[1] , miso oden (oden s příchutí misa) a dote nabe (miso nabemono s masem a zeleninou).
  • Ogura toast: toast natřený máslem a džemem z fazolí ogura; pochází z Nagoji a v prefektuře Aiči je běžně podáván v kavárnách.
  • Hicumabuši: rýžový pokrm s unagi servírovaný v dřevěné nádobě s víkem.[1] [2] Lze si jej vychutnat třemi způsoby: jako unadon, s kořením, nebo jako čazuke.
  • Nagoja kóčin: speciální plemeno kuřete chované ve volném výběhu, vzniklé křížením mezi odrůdami Nagoja a cochin. Dospívá 2,5krát pomaleji než brojler a jeho maso je šťavnaté a jemné, bez výrazné vůně.
  • Uiró: rýžový knedlík vyrobený smícháním rýžové mouky s cukrem a následným napařením směsi. Název údajně odkazuje na čínský lék, která se mu barevně podobala. Předpokládá se, že onen lék přinesli do Japonska prodejci čínské medicíny před 15. stoletím.
  • Tenmusu: onigiri zabalený v nori s tempurou uprostřed.[3] Tento recept pochází z Cu a v Nagoji se stal oblíbeným.
  • Morigučizuke: nakládané Moriguči daikon.[4] Ředkvička, o rozměrech cca jeden a půl metru na délku a dva centimetry v průměru, je nakládána do sudů se saké a kořením; ředkvičky musí být kvůli své délce stáčeny podél vnitřní stěny sudu a pokládány jedna na druhou.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nagoya cuisine na anglické Wikipedii.

  1. 1 2 3 4 5 Nagoya Food Guide [online]. [cit. 2021-08-27]. Dostupné online. 
  2. 1 2 3 Nagoya Food Guide [online]. [cit. 2021-08-27]. Dostupné online. 
  3. INADA, S. Simply Onigiri: fun and creative recipes for Japanese rice balls. [s.l.]: Marshall Cavendish International (Asia) Private Limited, 2011. Dostupné online. ISBN 978-981-4484-95-4. 
  4. Kikuko. Moriguchidzuke [online]. [cit. 2021-08-27]. Dostupné online. 

Externí odkazy





  Go to top  

This article is issued from web site Wikipedia. The original article may be a bit shortened or modified. Some links may have been modified. The text is licensed under "Creative Commons - Attribution - Sharealike" [1] and some of the text can also be licensed under the terms of the "GNU Free Documentation License" [2]. Additional terms may apply for the media files. By using this site, you agree to our Legal pages [3] [4] [5] [6] [7]. Web links: [1] [2]