třída minonosných ponorek italského královského námořnictva ... Třída Bragadin byla třída minonosných ponorek italského královského námořnictva. Celkem byly postaveny dvě jednotky této třídy. Ve službě v italském námořnictvu byly v letech 1931...
Třída Bragadin
Obecné informace
UživateléRegia Marina
Typponorka
Lodě2
Osudvyřazeny
PředchůdceEttore Fieramosca
Nástupcetřída Squalo
Technické údaje
Výtlak965 t (na hladině)
1068 t (pod hladinou)[1]
Délka71,5 m
Šířka6,15 m
Ponor4,98 m
Pohon2 diesely, 2 elektromotory, 2 lodní šrouby
Rychlost11,5 uzlu (na hladině)
7 uzlů (pod hladinou)
Dosah9000 nám. mil při 8 uzlech (na hladině)
72 nám. mil při 4 uzlech (pod hladinou)
Posádka55
Výzbroj1× 102mm kanón
2× 13,2mm kulomet (2×1)
4× 533mm torpédomet (6 torpéd)
16–24 min
Ostatníoperační hloubka ponoru 90 m

Třída Bragadin byla třída minonosných ponorek italského královského námořnictva. Celkem byly postaveny dvě jednotky této třídy. Ve službě v italském námořnictvu byly v letech 1931–1948. Účastnily se bojů druhé světové války. Sloužily výhradně pro zásobovací mise.[1]

Stavba

Celkem byly postaveny dvě ponorky této třídy. Postavila je italská loděnice Tosi v Tarentu. Do služby byly přijaty roku 1931.[1]

Jednotky třídy Bragadin:[2]

JménoZaložení kýluSpuštěnaVstup do službyPoznámky
Marcantonio Bragadin192721. července 1929listopad 1931Vyřazena 1948.
Filippo Corridoni192730. března 1930listopad 1931Vyřazena 1948.

Konstrukce

Ponorky měly jednotrupou koncepci. Konstrukčně navazovaly na třídu Pisani.[2] Nesly čtyři příďové 533mm torpédomety se zásobou šesti torpéd. Dále nesly jeden 102mm kanón a dva 13,2mm kulomety. Dvě trubice na zádi pojmuly 16–24 min. Pohonný systém tvořily dva diesely Tosi o výkonu 1500 bhp a dva elektromotory Marelli o výkonu 1000 bhp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 11,5 uzlu na hladině a 7 uzlů pod hladinou.[1] Dosah byl 9000 námořních mil při rychlosti 8 uzlů na hladině a 72 námořních mil při rychlosti 4 uzly pod hladinou. Operační hloubka ponoru dosahovala 90 metrů.[2]

Modifikace

Pro zlepšení nautických vlastností byla dodatečně zvýšena příď. Roku 1935 byly minové trubice přesunuty ze zádě na příď.[1]

Odkazy

Reference

  1. 1 2 3 4 5 GARDINER, Robert. Conway's All the World's Fighting Ships, 1906–1921. London: Conway Maritime Press, 1985. ISBN 978-0-85177-245-5. S. 308. (anglicky) 
  2. 1 2 3 MARCANTONIO BRAGADIN medium submarine minelayers (1931) [online]. Navypedia.org [cit. 2021-09-14]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články





  Go to top  

This article is issued from web site Wikipedia. The original article may be a bit shortened or modified. Some links may have been modified. The text is licensed under "Creative Commons - Attribution - Sharealike" [1] and some of the text can also be licensed under the terms of the "GNU Free Documentation License" [2]. Additional terms may apply for the media files. By using this site, you agree to our Legal pages [3] [4] [5] [6] [7]. Web links: [1] [2]