třída křižníkových ponorek italského královského námořnictva ... mořnictvu byly v letech 1935–1948. Účastnily se bojů druhé světové války. V letech 1940–1941 operovaly v Atlantiku, kde byla potopena Glauco. Přeživší Otaria následně do roku 1943 ...
Třída Glauco
Obecné informace
UživateléRegia Marina
Typponorka
Lodě2
Osud1 potopena
1 vyřazena
Předchůdcetřída Archimede
NástupcePietro Micca
Technické údaje
Výtlak1054 t (na hladině)
1305 t (pod hladinou)[1]
Délka73 m
Šířka7,2 m
Ponor5,12 m
Pohon2 diesely, 2 elektromotory, 2 lodní šrouby
Rychlost17 uzlů (na hladině)
8 uzlů (pod hladinou)
Dosah9760 nám. mil při 8 uzlech (na hladině)
110 nám. mil při 3 uzlech (pod hladinou)
Posádka58
Výzbroj2× 100mm kanón (2×1)
2× 13,2mm kulomet (2×1)
8× 533mm torpédomet (14 torpéd)
Ostatníoperační hloubka ponoru 90 m

Třída Glauco byla třída křižníkových ponorek italského královského námořnictva. Celkem byly postaveny dvě jednotky této třídy. Ve službě v italském námořnictvu byly v letech 1935–1948. Účastnily se bojů druhé světové války. V letech 1940–1941 operovaly v Atlantiku, kde byla potopena Glauco. Přeživší Otaria následně do roku 1943 prováděla zásobovací plavby do Severní Afriky.[1]

Stavba

Celkem byly postaveny dvě ponorky této třídy. Postavila je italská loděnice Cantieri Riuniti dell'Adriatico (CRDA) v Monfalcone. Původně byly objednány pro portugalské námořnictvo, ale zakázka byla zrušena nedlouho po založení jejich kýlů. Roku 1932 proto zakázku převzala italská vláda. Do služby byly ponorky přijaty roku 1935.[1]

Jednotky třídy Glauco:[2]

JménoZaložení kýluSpuštěnaVstup do službyPoznámky
Glauco (ex Delfim)19325. ledna 1935září 1935Dne 27. června 1941 západně od Gibraltaru těžce poškozena britským torpédoborcem HMS Wishart a následně potopena vlastní posádkou.
Otaria (ex Espadarte)193220. března 1935říjen 1935Vyřazena 1948.

Konstrukce

Třída konstrukčně navazovala na třídu Squalo. Měla jednotrupou koncepci.[2] Ponorky nesly osm 533mm torpédometů (čtyři příďové a čtyři záďové) se zásobou čtrnácti torpéd. Dále nesly dva 100mm kanóny a dva 13,2mm kulomety. Pohonný systém tvořily dva diesely Fiat o výkonu 3000 bhp a dva elektromotory CRDA o výkonu 1200 bhp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 17 uzlů na hladině a 8 uzlů pod hladinou.[1] Dosah byl 9760 námořních mil při rychlosti 8 uzlů na hladině a 110 námořních mil při rychlosti 3 uzly pod hladinou. Operační hloubka ponoru dosahovala 90 metrů.[2]

Odkazy

Reference

  1. 1 2 3 4 GARDINER, Robert. Conway's All the World's Fighting Ships, 1906–1921. London: Conway Maritime Press, 1985. ISBN 978-0-85177-245-5. S. 305. (anglicky) 
  2. 1 2 3 GLAUCO large submarines (1935) [online]. Navypedia.org [cit. 2021-09-15]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články





  Go to top  

This article is issued from web site Wikipedia. The original article may be a bit shortened or modified. Some links may have been modified. The text is licensed under "Creative Commons - Attribution - Sharealike" [1] and some of the text can also be licensed under the terms of the "GNU Free Documentation License" [2]. Additional terms may apply for the media files. By using this site, you agree to our Legal pages [3] [4] [5] [6] [7]. Web links: [1] [2]