... Následující tabulky slouží ponejvíce pro potřeby Wikislovníku. Podrobné informace naleznete na Wikipedii: mezinárodní fonetická abeceda – IPA....

Následující tabulky slouží ponejvíce pro potřeby Wikislovníku. Podrobné informace naleznete na Wikipedii: mezinárodní fonetická abeceda – IPA.

Samohlásky

Dlouhé samohlásky
IPA Příklad Ukázka
ɑːmat IPA: [mɑːt]
bot IPA: [butː]
ʉːful IPA: [fʉːl]
mål IPA: [molː]
hel IPA: [helː]
sil IPA: [siːl]
syl IPA: [syːl]
ɛːhäl IPA: [hɛːl]
øːnöt IPA: [nøːt]
Krátké samohlásky
IPA Příklad Ukázka
amatt IPA: [matː]
ʊbott IPA: [bʊtː]
ɵfull IPA: [fɵlː]
ɔmoll IPA: [mɔlː]
ɪsill IPA: [sɪlː]
ʏsyll IPA: [sʏlː]
ɛhäll IPA: [hɛlː]
ønött IPA: [nøtː]

Poznámky

  1. Psané krátké <e> a <ä> se ve standardní švédštině a ve většině švédských nářečí vyslovují stejně: [ɛ]. Před /r/ se vyslovují otevřeně jako [æ]/[æː]. Podobně je před /r/ otevřenější výslovnost psaného <ö>: [œ]/[œː]. Otevřenější výslovnost se realizuje i při retroflexní asimilaci skupin /rd, rl, rn, rs, rt/ (viz dále).
  2. Psané <o> se v dlouhé pozici obvykle vyslovuje [], někdy však []. V krátké pozici se většinou vyslovuje [ɔ], někdy však také [ʊ]. Jednotná pravidla pro tuto výslovnost nejsou.

Souhlásky

IPA Příklad Ukázka
ppol IPA: [puːl]
bbok IPA: [buːk]
ttok IPA: [tuːk]
ddop IPA: [duːp]
kkon IPA: [kuːn]
ggod IPA: [guːd]
ffot IPA: [fuːt]
vvåt IPA: [voːt]
ssot IPA: [suːt]
ɧsjok IPA: [ɧuːk]
ɕkjol IPA: [ɕuːl]
jjord IPA: [juːɖ]
hhot IPA: [huːt]
rrov IPA: [ruːv]
llov IPA: [loːv]
mmod IPA: [muːd]
nnod IPA: [nuːd]
ŋng IPA: [lɔŋː]

Poznámky

  1. Foném /ɧ/ (sje) se vyslovuje v různých oblastech různě. Výslovnost kolísá mezi [x] a [ʃ]. Výslovnost jako české <š> není chybou.
  2. Foném /ɕ/ se vyslovuje jako polské <ś> [ɕ] nebo <ć> []. V českých přepisech se obvykle používá [č].
  3. Ve skupinách /rd, rl, rn, rs, rt/ běžně (i když ne vždy) dochází ke splývání na retroflexní [ɖ, ɭ, ɳ, ʂ, ʈ], jako např. ve slově jord [juːɖ] ( jord?info). Výslovnost skupiny /rs/ se při asimilaci blíží polskému <sz>.

Výslovnost skupin odlišná od češtiny

Písmeno nebo
skupina písmen
Výslovnost Poznámka
c s před e, i, y, ä, ö
k v ostatních případech
ch ɧ v cizích slovech; och [ok:]
ck k píše se místo kk
dj j na začátku slov
g j před e, i, y, ä, ö v přízvučných slabikách
g v ostatních případech
gj j na začátku slov
gn ŋn na konci slabik
h h neznělé
hj j na začátku slov
k (t)ɕ před e, i, y, ä, ö v přízvučných slabikách
k v ostatních případech
kj (t)ɕ
lj j na začátku slov
lg lj na konci slov
ng ŋ
rg rj na konci slov
sch ɧ
sj ɧ
sk ɧ před e, i, y, ä, ö v přízvučných slabikách
sk v ostatních případech
-tion
-ssion
ɧu:n
tj (t)ɕ
xj
z s

Odkud čerpat informace

Vztah mezi písmem a výslovností ve švédštině je poměrně pravidelný. Přesto jsou výjimky relativně časté. Je proto vhodné výslovnost neodhadovat, ale držet se při přepisu slovníků. V současnosti prodávané švédsko-české slovníky výslovnost neuvádějí. Uváděl ji Švédsko-český slovník autorů Koževnikové, Kejzlara a Frydicha, dvakrát vydaný v letech 1966 a 1970. Je možné využít internetový slovník Folkets lexikon, který je založený na slovníku Lexin, vytvořeném švédskou Jazykovou radou (Språkrådet). Ten však již není v současnosti veřejně přístupný.

Je však třeba mít na paměti, že uvedený slovník je tvořen především pro švédské uživatele, a proto uvádí přepis výslovnosti podle švédských zvyklostí:

Lexin a:ärä:råå:ceingoo:öö:örö:rr_dr_lr_nr_sr_tsjuu:y
IPA ɑːæræː rɔ(t)ɕɛɪŋʊøøːœrœːrɖɭɳʂʈɧɵʉːʏ

Tzv. 2. intonace se ve slovníku vyznačuje dvojkou jako horním indexem v místě přízvuku.

Standardní výslovnost švédštiny není jednotná. Mohou se v ní uplatňovat regionální vlivy. Slovníky obvykle uvádějí středošvédský standard (Stockholm a okolí). Zvukové nahrávky proto nemusejí zcela odpovídat uváděnému přepisu.

Externí odkazy

Na Wikipedii naleznete článek
Výslovnost/švédština.




  Go to top  

This article is issued from web site Wikiversity. The original article may be a bit shortened or modified. Some links may have been modified. The text is licensed under "Creative Commons - Attribution - Sharealike" [1] and some of the text can also be licensed under the terms of the "GNU Free Documentation License" [2]. Additional terms may apply for the media files. By using this site, you agree to our Legal pages [3] [4] [5] [6] [7]. Web links: [1] [2]